Používání lymfodrenážních přístrojů má v současnosti mnoho podob a důvodů. Primární motivací však byla v minulosti samozřejmě léčba lymfedému (lymfatického otoku) a preventivní péče o lymfatický systém. Po mnoha letech zkušeností předních lymfologů i řadových uživatelů se však ukazuje, že je vhodné tyto procedury zahrnout do komplexnější péče a účinnost terapie se tím zvýší a prodlouží.
Každá z podpůrných procedur má v tomto společném úsilí své místo. Příkladem může být kombinace manuální lymfodrenáže a lymfodrenáže přístrojové (základem je alespoň manuální uvolnění lymfatických uzlin). Lymfodrenážní přístroje stále častěji využívají kromě lymfologů i další špičková zdravotnická a rehabilitační zařízení. 
Úvodním krokem odborné péče na každém pracovišti je základní vyšetření, podle kterého určí odborník typ otoku a doporučí léčebný plán (ten probíhá většinou po dobu 1-6 týdnů). V případě diagnostikovaného lymfedému podle stavu otoku dále přechází klient do kontinuální nebo blokové léčby či do sledování v lymfologické poradně. Terapie bývá obvykle dlouhodobá, často celoživotní. Standardizovaný postup, tzv. komplexní dekongestivní terapii dělíme na dvě fáze – redukci otoku (dá se říci krátkodobá „první pomoc“) a udržování dosažených výsledků.
Terapie se skládá z těchto metod:
- dechová a rehabilitační cvičení
- manuální lymfodrenáž
- přístrojová lymfodrenáž
- komprese končetiny
- kompresní prádlo
- lymfo-taping
- farmakoterapie
U nás se touto problematikou zabývají například odborníci Centra preventivní medicíny, kteří se aktivně podílejí na rozvoji léčebných postupů a vedle České lymfologické společnosti a řady českých firem a lékařů, spolupracují především s Dr. Med. F. J. Schingalem z německé Lympho-Opt-Klinik (kde jsou stejně jako v CPM používány lymfodrenážní přístroje Lympha Press®) a s lymfoterapeutkou Clarou Feenstra z Holandska.